Pinhole camera / Camera obscura Pod tímto tajuplně znějícím slovem neskrývá nic jiného než předchůdce dnešních fotoaparátu. Temná komora, tedy lat. Camera Obscura (dnes spíše známá jako Pinhole, tedy dírková (špendlíková) kamera), byla dříve jen pomůcka středověkých astronomů a malířů. Co to vlastně je? Představte si uzavřenou krabičku, prostor s malým otvorem na jedné stěně a světlo, které z vnějšku prochází tímto otvorem a jako paprsek dopadá na protější stěnu, kde se promítne obraz toho, co vidíte, když se podíváte otvorem ven z krabičky. Výsledný obraz je však převrácený hlavou vzhůru.
Princip známý již celá lidská století
Základní princip temné komory popisuje již v 5. století př. n. l. Čínský učenec Mo Ti jako vznik obrazu po průchodu světla malým otvorem. V 10. století již našeho letopočtu arabský fyzik Alhazen dokládá písemně své pozorování v zatemněné síni a odrážejícího obrazu okolní krajiny vzhůru nohama, a asi se nebudeme moc divit poznatku, že i samotný Leonardo Da Vinci popisuje ve svém spise Codex Atlanticus optický princip camery obscury.
První kdo tento termín (camera obscura) použil v praxi, byl však až Johannes Kepler v 17. století, když v Praze pozoroval sluneční skvrny. Kepler navíc vyvinul cameru osazenou čočkou, která zvyšovala míru jasnosti obrazu a tím dopomohla malířům, aby začali využívat přístroje při svých toulkách po krajině a vše si tak mohli na místě promítnout na papír a poté jednoduše obkreslit se zachováním reálné perspektivy malby.
Větrné mlýny z Montmartru r. 1839
Jak to vlastně vzniklo
Camera obscura však umožňovala obrazy jen promítat, ale ne zachovat. Změna přišla až s vědeckým pokrokem 19. století, kdy Francouzi Louis Daguerre a Nicéphore Niepce společně bádali nad tím, jak obraz snímaný temnou komorou trvale zachytit, až vynalezli a první publikovali proces zachycení produkovaného obrazu na fotocitlivý papír.
Focení pak gradovalo na konci 19. století kdy se světoznámí portrétisté předháněli ve výrazných expresionistických fotografiích se snovým atmosférickým nádechem. K tomu nutno poznamenat, že na tom měl značný podíl tehdejší módní malířský styl impresionismu.
A jak to může vypadat dnes
Samotná výroba camery je velmi jednoduchá a na internetu koluje spoustu opravdu povedených návodů včetně inspirací na samotné focení a i když je dnes Camera Obscura známá především jako Pinhole undergroundový protipól digitálních fotoaparátů, fotit pomocí použité plechovky od fazolí má své kouzlo a půvab i v dnešním hyper-moderním 21. století, o čemž svědčí i ojedinělý přístup amerického profesionálního fotografa Iana Ruhtera, který si ze své vlastní dodávky vybudoval jednu velkou pojízdnou cameru. Ian nevyniká jen velikosti camery, ale i technikou vyvolávání fotografie. Žádný fotopapír ani klasicky film. Ian "tiskne" své fotografie přímo na velké aluminiové desky. Na to jak to dělá i na jeho další tvorbu se můžete podívat v následujícím video.
BONUS:
Jak tisknout fotografie na velké aluminiové pláty:
https://vimeo.com/39578584#at=0
