Dynamický rozsah vyjadřuje poměr mezi nejjasnějším a nejtemnějším místem fotografie je tedy klíčem k řešení přepalů a podpalům. Čím větší má fotografie dynamický rozsah, tím více odstínů a tónů může zobrazeno. Ve světě fotografie je vyjádřen jednotkami EV. Tedy rozsahem EV.
Při fotografování vysoce kontrastní scény nemá čip fotoaparátu potřebný dynamický rozsah na to, aby zachytil všechny odstíny. Výsledkem je přeexponovaná nebo naopak podexponovaná fotografie. Částečně lze tento problém řešit volbou vhodné expozice, například pomocí exposure bracketingu, kdy zvolíme kompromis mezi těmito snímky.
Druhým způsobem je postprodukce, kde lze dynamický rozsah snímku zvýšit pomocí softwarového skládání snímků, kdy se kombinují fotografie pořízené s + nebo - EV. Z podexponovaných snímku se použije část světlých míst (černé plochy jsou vypuštěny) a z přeexponovaného naopak těch tmavých (bílé plochy jsou vypuštěny). Výsledkem je nahrazení bílých přepálených míst a černých podexponovaných míst a výrazné zvýšení dynamického rozsahu.
